Lasiczka

Další výstavy jsme se zúčastnili na podzim roku 2007 v Praze. A že už je Ájinka veliká holka – byla ve třídě dorostu. Konkurencí nám byla sestřička Agátka, zrzavá princezna Borůvka (Ariska Majlera) a Hugi z Blanenských lesů. Dorazili jsme mezi prvními a za úspěch považujeme už samotné dopravení se na místo. . 

Aisha se prvně vezla metrem a následně autobusem, kde se chtěla se všemi (úúúplně se všemi!) přivítat a pomazlit. No naše holčička nezklamala Čekání než na nás přijde řada mi v Pze přišlo opravdu dlouhé. Ale nuda to rozhodně nebyla. Myslím, že se pobavili i ostatní přihlížející, když na okolních loukách viděli prohánět „stádečka“ vižliček. Fandit nám přijela i sestřička Dianka (Tornádo), po dlouhé době jsme viděli i maminku Sáru, sestřičku Ambru.. a prvně jsem mohla poznat i fešáka tatínka Clifa. Jestli jsem si někdy myslela, že Ája je po mamince – tak už si to nemyslím! 

Když na nás přišla řada, tak se Aishinka tvářila už poměrně otráveně.. Ale překonala se, proběhli jsme se v kruhu a po krátkém přemlouvání dokonce zaujmula i jakýs takýs postoj (Musím se přiznat, že jsme nestihli doma nic moc trénovat a přípravu jsme podcenili, ale na Ájinku je spoleh!) Posudek zněl: „Výška 57cm, chrup úplný, skus nůžkový, mladá fena vyššího rámce, dobrých linií a korektního zaúhlení. Klidná povaha, standardní srst.“ Šak aby povaha nebyla klidná, když chudinka musí několik hodin čekat na pár minut v kruhu Známe lepší zábavu! S oceněním Velmi nadějná jsem si prvně odnesli i žlutou stužku (Jupííí!) a v pořadí jsme skončili na čtvrtém místě. Vyhrála naše úžasná sestřička Agátka, které jsme to moooc přáli! (No komu jinému, než rodině!)

Do příštích výstav musíme určitě trošku přibrat(samozřejmě jen jedna z nás!), protože je Ájinka pořád takovej nohatej puberťák, ale pro mě je stejně nejkrásnější! Jsem moc ráda, že jsme mohli potkat zase spoustu úžasných vižliček a jejich neméně úžasných majitelů! 

Za fotky děkujeme Barče od Agátky a Pétě od Boríty!