Kvě
16
2008

Aisha a její nechuť k žrádlu..

Tak už jsem bohužel přišla na důvod Ájinčino nežravosti.. Teda kromě toho, že vždycky byla nimra v jídle, tak jsem včera zjistila, že si taky prožívá svojí falešnou březost!

No kleplo by mě, to se přiznávám, když jsem jí na vycházce prohmatávala cecíky a jeden mi vystříkl přímo do oka. Nechtělo se mi tomu ani věřit, jak jsem byla v šoku. Ale naštěstí jsou tohle jediné dva projevy, které ta její faleška má. Cecíky naštěstí nejsou nijak nateklé (přišla jsem na to fakt náhodou, protože trochu zvětšené je měla už od hárání, které taky probíhalo dost bouřlivě), ale hřejou.. Dneska jsme byli na injekci na zastavení laktace a v pondělí si to dáme ještě jednou. No chci nás v těch Litoměřicích vidět :-)

Jinak u doktora předvedla hysterku největší. Museli jsme 2 hodiny čekat, protože se sešlo nějak víc operací a když už jsem tam byla včera a zavírali dřív, tak jsem se zařekla, že dneska to nevzdám. A Ájinka tam narazila na fajn boxeřího kluka, s kterým se vyřádila, ale ten nakonec čekání vzdal a v čekárně zbyli samí pejsci, co teda na hraní neměli náladu ani náhodou :-) A to se Aishe vůbec nelíbilo. Tak kňučela, pískala a když jsem se nekoukala, tak hned šla někoho přemlouvat k hrátkám :-) No prdlá vižla se v ní nezapře. Z ordinace pak lezla skoro po břiše a místo vpichu si dramaticky okousávala, abych teda viděla, jak to bolí! :-) Cestou zpátky jsme teda nemohli minout chov. potřeby, kde jsme museli utratit pár korun za nezbytné kostičky a pamlsky na usmíření :-)

A abych tenhle příspěvek dopsala – právě jsem se vrátila z procházky a byla to jak noční můra.. Mám panickou hrůzu ze šneků, slimáků a podobných slizkých tvorů.. a dnešní počasí bylo pro ně jak stvořené! Nejdřív jsme se prodírali trávou vysokou po pás a vyhýbat se jim fakt nedalo, takže to křupání ulit bylo docela pravidelné (přibližně při každém kroku:-) ). A na konci cesty jsme zjistila, že dál pokračovat nemůžem a musíme se otočit, .. a tak jsme zlikvidovala i druhou půlku šnečího národa. No to bych kecala, bylo jich tam tak 30krát víc :-) Moje fóbie se jenom prohloubily :-) Taky jsem cvakla pár fotek, tak TADY jsou. A pozor – už nám bylo 13 měsíců..

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.