Lasiczka

Poslední víkend ve Vejprtech jsme s Aishou trávily procházkově. V pátek jsme se tradičně trochu „posilnili“ vínem a sýry A v sobotu jsme se vrhli na sport – každej po svym – kluci s prknama na Klínovec, Verča v rekonvalescenci na kole na Klínovec a já s Aishou tréninkově na DT prostě chodit kde se dá 

Sněhu bylo pořád ještě spousta, tak jsem byla ráda, když jsem narazila na cestu, kde jsem se bořila většinou po kontíky, po kolena jen občas.  Takhle jsme si kráčely asi hodinu (samozřejmě jsem měla moje oblíbené zimní boty, do kterých už asi druhou zimu teče ), došly jsme k Černému potoku a odbočily na neudržovanou cyklostezku (naštěstí alespoň bez sněhu) a šlapaly jsme na Kovářskou..

Odtamtud už „pouhých“ 6km do Vejprt. Bohužel jsme si neuvědomila, že Vejprty jsou dlouhý jako já nevim co.. A i když jsme minuly ceduli Vejprty, tak nám ceste k chatě trvala ještě další hodinu.. Přišly sjme fakt vyřízený, ja klasicky s puchýřema, Aisha na nic nečekala a než jsem se stihla vyzout, tak už spala 

Dohromady jsme nachodily nějakých 17km, ale unávná byla především první hodina ve sněhu. Aisha si běhala navolno, takže těch kilometrů měla v nohách daleko víc! Večer byli myslím unaveni uuuplně všichni.. A po pár pokusech zabavit se společenskou hrou (žádná pro děti starší 8 let nebyla k dispozici ) – asi 20minut nás uspokojoval Černej Petr, dále hra asociace, ale když člověk hraje ve 4, tak se toho moc vymyslet nedá Nejvíc času nám zabralo město-jméno-zvíře-věc, kde jsme si prosvištěli snad celou abecedu Dále jsme asi hodinu trápili mozky nad vymýšlením zvířete na F (návrhy jako Flaštovka, Felryba apod) a nakonec jsme ještě před půlnocí šli raději spát

A od té doby jsem foťák jaksi nevyndala ze šuplíku.. Tedy technicky vzato se mnou a Aishou teď šel náš další „trénink“ na dogtrekking – v sobotu jsme i přes déšť  šli po silnici trasu „doma-ségry doma“ (Staňkovice-Raná…19km), ale když jsem chtěla něco vyfotit, tak jsem zjistila, že jsem nechala doma kartu Klasika…  Tak snad příště FOTKY z Vejprt TADY!