Lasiczka

Síla na učení mě fakt opouštěla a hledala jsme jakoukoliv jinou zábavu, která by odvrátila moje myšlenky od té šílenosti „Manažerské kvantitativní metody (alias Matematické modely pro podporu manažerského rozhodování)“, a tak jsem si řekla, že dám jednou na ty ženský, s kterýma sdílím domácnost a vyslechnu jejich „ty pořád fotíš jenom psa, z boku, zezadu, zepředu, tamhle, tady… co kdybys taky vyfotila něco jinýho? ZAHRADU!?!“

Já teda jsem na kytky ouplnej tupec a poznám bezpečně jen růži a slunečnici… To i moje neteře toho znají víc Ale byla to dobrá činnost jako únik před učením.

Samozřejmě se tam občas musela mihnout i Aisha a po dlouhé době jsem vyfotila taky páreček andulek, které nám tu před rokem nechala Erika, aby si užili dovču ve větší voliéře a užívají si doteď.

Aishulka si se mnou zkoušky užila dosyta, ale naštěstí měla pochopení.. A když jsem si vzala učení ven, tak zalezla pod stůl a spinkala a čekala, až vyměním knihu a notebook za vodítko! 

A protože to dobře dopadlo, mám už prázdniny… Samozřejmě nic není dokonalé a proto i průběh zkoušky byl pro mě spíš  jedna velká komedie. Věnovala jsem učení (na moje poměry) neskutečné množství času a snažila jsem se všechno chápat, umět odvodit.. Ze 34 otázek jsem jednu nepochopila a jedna mi přišla tak primitivní, že bych nevěděla co k ní říkat – no a které jsem si asi vytáhla?! Ale mám to, známku si můžete domyslet a moje pocity taky.. ale hlavně, že je to pryč a s tím „hnusem“ se budu mazlit zase až za rok u státnic.