Lasiczka

Tak po dalších potížích s webem – ze které nemůže nikdo jiný, než panička se opět ozýváme. Prázdniny máme opravdu nacpané samými lepšími akcemi a k odpočinku se musíme nutit 

Během toho parna, co nám léto připravilo jsme začali jezdit na nedalekou Nechranickou přehradu – zahrát si beach a osvěžit se ve vodě… Sešli jsme se dokonce už třikrát během jednoho týdne, což je poměrně neobvyklé, takhle často se nevidíme ani u piva 

Dále jsme strávili super nocování pod širákem s kamarády Alčou, Honzou a jejich výmařím dlouhánem Česťou! Spali jsme na hranici vojenského prostoru na Doupově, kam je vstup zakázán, ale přiznávám, že tam chystáme už další výpravu Protože jsme spali trochu výš, měli jsme v noci možnost vidět spouuustu světýlek – přes Kadaň, až po Most! Taky nějaký ten ohňostroj… a během toho pozorování nám u nohou hořel oheň, na kterém se nám pekly jenom samé dobré věci Aisha si po všem tom hraní s Chessem taky zalezla do spacáku a páníčkové měli klid na koštování vínka a toho co ohýnek dal 

Ráno jsme po sobě uklidili všechen ten bordel, co v noci milosrdně zakrývala tma a vydali jsme se do civilizace na snídani a hned potom na rybník Sedlec, kde teda bylo náááádherně! Aisha okamžitě sama vběhla do vody, kde dost dlouhou dobu sama hledala – no nádhera se na ní koukat. Byla jsem v šoku, protože většinou jde do vody až za klackem S pejskama jsme si zaplavali i my, potom jsme si nacpali bříška obědem a jelo se odpočívat domů…

Kromě znovunalezené záliby ve volejbalu jsem jela vyzkoušet taky wakeboarding! Kdo neví, tak se jedná o ježdění na prkně na vodě Něco jako vodní lyže, akorát náročnější na rozjezd A dál už se jezdí skoro stejně jako na snowboardu, akorát místo sněhu kolem vás stříká voda! 

Byla to teda neskutečná sranda Z prvního dne, kdy jsme se pokoušeli rozjet máme super video, o které se musím podělit. Můžu vám zaručit, že se u toho nasmějete.. Je to neuvěřitelný, jak během tak krátké doby (několik vteřin) může člověk stihnout stát na molu, skočit, drhnout obličejem o hladinu, následně se nechat vytrhnout z vázání na prkně a  zaplout.. 

Jeden den mi stačily 3 pokusy na to, abych věděla, že to není tak jednoduchý, jak jsem si myslela a jak to z břehu vypadá.. po několika dnech jsem si to musela zkusit ještě 4krát, abych se konečně rozjela – uvědomila si, že vlastně vůbec nevím, co dělat (jak objet bójky a nezabít se ) a po jednom kole jsem teda byla K.O. Ale brzy jdeme zase! 

Mimochodem, vystupovali jsme pod názvem Elená Osádka, tudíž naše vodácké vynechávání prvních písmenek se dost ujalo Naší milované Elené jsme podřídili i barvy dresů a můžete sami vidět, že nám to fakt slušelo